V úterý 23. 10. odpoledne měli sraz všichni krotitelé draků. A i když počasí opět nebylo zcela ideální, sešlo se jich opravdu hodně. Již od půl čtvrté odpoledne se scházeli na stadionu a snažili se dostat své barevné kamarády do vzduchu. Mnozí si tím vyzkoušeli svoji trpělivost, poněvadž někteří draci měli asi strach z výšek a létat se jim opravdu nechtělo. Po velikém snažení se nebe začalo zaplňovat barevnými na provázku přivázanými kamarády. A ze země se začalo ozývat hlasité: „HURÁÁ!“
Mimo samotného pouštění čekala na krotitele řada úkolů, které prověřily jejich pohybovou obratnost, jemnou motoriku i přesnost. Složením papírové harmoniky, kterou pak navázali na ocas draka, se všichni účastníci zapsali do dračí kartotéky Bíloouška a Proužka.
Klidný průběh drakiády najednou narušil rachot blížícího se letadla. „Co se to děje,“ Letadlo pilotované panem Františkem Herinkem několikrát proletělo nad stadionem a my nadšeně očekávali, co že to z něj vlastně spadne. „Že by parašutista? Nebo bomba?“ hádal kdekdo. Ale omyl, po několika obkroužení stadionu se z letadla na zem sneslo spoustu barevných bonbónků. To aby na drakiádě mimo sladkého zdravého dýňového kompotu bylo také trochu nezdravě sladkého mlsání.
Po společném fotografování jsme si trochu zařádili s padákem, ve kterém byli schováni i naši dva dráčci Bíloouško a Proužek. Zkoušeli jsme houpačku, kolotoč, vítr, schovávanou, ale úplně nejvíce nás bavilo vyhazování a chytání míčů. Do vzduchu se nám podařilo dostat hned čtyři. No, pochvalme se, jsme prostě strašně moc šikovní.
Na závěr jsme se přesunuli k táborovému miniohni a při opékání buřtíků a dalších dobrot se zlepšila nálada i těm, kterým dráčci vůbec nevzlétli.
Děkujeme všem za hojnou účast a už teď se těšíme na další společnou akci.
—————