Už tu máme prosinec a s ním i mikulášskou nadílku. A to nejen jednu. Hned 1. 12. 2014 vyjeli všichni předškoláci do štoly ve Stříbře. Tam v podzemí mohli shlédnout pravé peklo. Nebylo to však tak jednoduché!
Svolení do podzemí jim musel dát permoník Duchmaus, který byl však již velmi starý. Nezbývalo nám nic jiného, než na něho zavolat. Poté se nám za hlasitého burácení objevil, vyzpovídal děti, odkud jsou, jestli byli po celý rok hodní atd. Pak už nás pustil hlouběji přímo do nitra pekla. Při světýlkách jsme dorazili až k čertům. Ti už vařili v kotlíku nějakého hříšníka. Ale protože každá mince má svůj rub i líc, tak protipólem pekla je nebe. Nebeská brána se otevřela a z ní vyšel vlídný Mikuláš s andělem. Čerti měli v knize napsány naše prohřešky, ale vše zachránily nebeské postavy. S jejich přímluvou a se sliby dětí nás pustili zpět domů. Ještě rozloučení s permoníkem a rychle pryč.
Před štolou jsme si prohlédli historické mašinky a plni zážitků a dojmů jsme vyrazili k autobusu. Cesta zpět nám uběhla rychle a nevěřili byste, jak zakrátko děti zapomněly na své sliby. V pátek 5. 12. přišlo několik čertů k nám do školky. Nejdříve obavy, sliby a sliby, ale jak se říká: „ Sliby jsou chyby.“ A pro některé z nás to opravdu platí!
—————
