Velikonoce nám třídu Berušek proměnily v hospodářství. Ozývaly se tu rozmanité zvířecí hlasy- bečení, mečení, bučení, kejhání, kvokání, chrochtání. Učili jsme se jednotlivá zvířata na farmě poznávat podle obrázků. Přiřazovali jsme k sobě jednotlivé členy zvířecích rodin. Pojmenovávali jsme samce, samici i mládě. Někdy se nám všichni na dvorku pěkně pomíchali. Museli jsme je pak rozdělit do správných obydlí.
Zahráli jsme si hru „poznej svého zvířecího kamaráda podle zvuku“. Přečetli jsme si pohádku „O koťátku, které zapomnělo mňoukat“. Kočku jsme se naučili kreslit. Postavili jsme si z dřevěných hraček svoji školkovou farmu. Starší žáci ji vytvořili nejen z modelíny, ale nakonec i nakreslili. Pro nové příchozí kamarády, kteří navštívili školku v rámci „dne otevřených dveří“, jsme z papíru poskládali pejsky a kočičky.
Po celou dobu nás provázela píseň „Když jsem já sloužil…“, která je o mládenci, který se snaží vysloužit peníze pro svou panenku. Čím déle jsme písničku zpívali, tak nám bylo líto, že je písnička vlastně bez konce. Nakonec jsme ji vymysleli ještě jednu sloku, aby měla písnička šťastný konec.
Když jsem já sloužil to osmé léto, vysloužil jsem si peníze za to.
Ty penízky do kasičky….
….a to kuře krákoře běhá po dvoře, má panenka už se směje na dvoře.
—————
