Ve středu 2. 10. jsme se vydali nám dobře známou cestou okolo rybníka do knihovny. Někteří z nás v nové knihovně ještě nebyli, a tak jsme po cestě hned u zdravotního střediska řešili spoustu otázek. "My nejdeme do knihovny sem?" " A kde je teda ta knihovna?" Když jsme si dopovídali o tom, že knihovna se přestěhovala a je teď na obecním úřadě, napadlo Vojtíška: "To by mě teda zajímalo, co bude v té staré knihovně.." Zajímalo by nás to všechny, ale budeme si muset počkat, protože to asi neví ani paní knihovnice, které jsme se samozřejmě zeptali také.
V nové knihovně jsme byli za chviličku jako doma, protože tam mají věšák jako v té staré, knížky taky. A víte, co tam ještě mají stejné? Hračky!!!! A na ty my se vždycky těšíme stejně jako na povídání a pohádky. Ale před hraním nejprve trochu povídání. Paní Koubová má pro nás vždy připravené zajímavé vyprávění, hodně se zajímá o to, co víme my. A my toho víme moc,občas až moc :-). Tak tentokrát jsme si povídali o tom, jak se zající připravují na zimu, proč se nám u pusy dělá bílý kouř, když venku není zrovna teplo a také jsme vymýšleli, co se dá udělat s nemocnými knížkami. Pak už jsme si prohlídly spoustu knížek, časopisů a samozřejmě jsme si i pohrálin s oblíbenými hračkami. Už se těšíme na další návštěvu u paní Koubové a ještě jednou moc děkujeme za krásné dopoledne.
Krtečci
—————
