"Paní učitelko, kdo to je??? To je E.T.????" tak tahkle nějak začal náš dětský den. Marťánek Albert přijel od bůhvíkud, aby nás vytáhl ze školky do Sluneční soustavy. Nu vlastně proč bychom nejeli, Albert vypadá jako roztomiloučký kamarád. Takže nasedneme do rakety, nebo do talíře, a hurááá na cestu. Před odletem si ještě vyzvedneme kouzelný cestovní sáček. Napočítáme se zavřenýma očima do 10 a..........
A jsme tam. Páni, tady je ale planet a zajímavých úkolů. Každému z nás se nejvíce líbil úkol jiný. Někdo se i trochu bál, protože přeci jen vesmír se nevidí každý den. A sahat do ledu? No to teda opravdu chce odvahu. Nu, úkolů bylo deset. Za každý splněný úkol jsme dostali od vesmírných dozorců malý obrázek dané planety. Po nasbírání 9 obrázků (ano planet je 8, ale my k nim potřebujeme i Slunce, které je drží na uzdě) jsme se vrátili ke stanici se sáčky. Už to máme hotovo, hurááá. Ale to jsme se spletli. To nejtěžší nás teprve čeká. Nalepit planety ve správném pořadí do připravené mapy? Pot tekl z tváří nejen nám, ale i paním učitelkám a uklízečkám, které šly s námi. Albert toho o správném umístění také moc nevěděl, a tak se nám hlavičky skoro zavařily. Ale protože se do těžkých úkolů pouštíme s vervou nám vlastní, zvládli jsme ty planety zkrotit a nalepit tam, kam patří. Nu a teď už ta odměna.... Na oslavu samozřejmě nesmí chybět sladkost, ale marťanské bonbony a tyčinku z Marsu jsme opravdu nečekali. A když se k tomu přidala ještě svítící planetka a nádherný kamínek z Uranu, byli jsme moooc veselí. Oslava našeho svátku se skutečně vydařila na jedničku. Hurá, každý máme v sáčku, spoustu dárečků. Ale ono to pořád ještě není všechno?? Ne, ne, ještě dostaneme hračky a čokoládky do každé třídy.. Skoro jako druhé Vánoce. Ale teď už máme opravdu hlad a jsme taaaaaaaaaaak unavení, že na postýlkách okamžitě usínáme.... S myšlenkou na to, že Den dětí byl fakt krásný... Tak dobrou noc....
Za sponzorskou pomoc s oslavou Dne dětí velice děkujeme panu Richardu Jandovi z Prahy :-) .
—————