Ve čtvrtek 5. 11. 2015 jsme parádně řádili s čarodějnicí Roxanou a kočkou Aurélií. A jak to všechno začalo? Paní učitelka Vlasta přivedla s sebou kočku Aurélii, jejíž kočičí prabába sloužila u jedné čarodějnice a ta ji tak trochu naučila kouzlit. Aurélie neponechala nic náhodě a od své prabáby zdědila nejen knihu kouzel, ale i talent čarovat. A pak už se děly věci!
Začali jsme vyvolávat ducha Roxany a věřte nebo ne, dílo se nám povedlo. Najednou tu byla. Ale co to, vždyť nemluvila česky. Tu řeč jsme ale znali, byla to angličtina. Ještě že, my předškoláci, se učíme anglicky a Aurélie nám taky tak trochu pomáhala. Po krátkém seznámení jsme začali tančit v rychlém i pomalém tempu. Dohromady s Roxanou nám to nešlo. Vázla nejen konverzace, ale i porozumění tomu, co po nás vlastně chce. Aurélie však měla řešení. Z kouzelné knihy se dozvěděla, že pokud začarujeme jablko s přáním „ Mluv česky“, promluví na nás Roxana česky. Tak se i stalo. Hned, jak však promluvila česky, byla na nás pěkně zlá a zlobila se, že jsme jí vyrušili z jejího klidu. Skoro jsme se báli, a tak nám podruhé napověděla kouzelná kniha. Vyluštili jsme hádanku a tím jsme zjistili, jak ze zlé čarodějnice učinit hodnou. A víte čím? Lektvarem. A tak s chutí do díla.
Aurélie věděla recept a lektvar byl na světě. Raději nechtějte vědět, co jsme do něho všechno dávali. „ Hezky pij, Roxanko!“ „ Ne a ne a ne“, zněla odpověď. Teď nám bylo ouvej, jak do ní ten nápoj dostat. Děti měly dobrý nápad, na který přistupila i Roxana. Za společnou písničku a básničku rychle nápoj vypila. No sláva! Náhlá změna nastala, čarodějnice byla úplně jiná. Naučila nás létat na košťatech, zpívali jsme a rýmovali, povídali si o tom, jak vůbec Halloween vznikl. Všechno má však svůj začátek i konec. A tak i my se musíme s Roxanou rozloučit a poslat ji zpátky tam, odkud přišla.
Kouzelná kniha nám už naposledy pomohla. Říkadlem „ Čáry, máry, bič, ať je baba pryč,“ nás čarodějnice opustila. Možná se zase příští rok vrátí.
Pro fotečky klikni na smajlíka ... 
—————
