Školní výlet 14. 6. 2012
„ Obléknout, obout, nezapomenout batoh, pláštěnku a huráá do autobusu,“ znělo ve čtvrtek ráno ve třídě Krtečků. Ti se totiž chystali na výlet. A aby jim nebylo samotným smutno, vzali s sebou ještě mladší děti z Berušek. Naše cesta směřovala do nedalé vesnice Dobřív. V autobuse jsme se jen tak tak stihli nasvačit a dříve než jsme začali zlobit, jsme byli v cíli naší trasy. „ Vystupujeme pomalu a s batohy na zádech, teď půjdeme kousek pěšky kolem vody, tak pozor ať nemusíme nikoho vytahovat.“
Po krátké pěší procházce jsme došli až na vodní hamr. Společně s panem průvodcem jsme nakukovali do tajů kovářského řemesla. Rány se ozývaly všude kolem. Velkým překvapením pro nás byla síla vody. To jak dokáže kovářům usnadnit práci, nám vzalo dech. A co teprve, když si k tomu velkému kladivu sedla naše odvážná paní učitelka Renata. Skoro jsme si ruce umačkali, jak jsme ji drželi palečky, aby o ty své nepřišla. „Dokázala to, huráááááááá, slááva..“ Hamernický list a podkovičku pro štěstí si právem zasloužila. Nu a jdeme dál, co ještě tady máte?
Se střídavým zaujetím jsme si prohlíželi kovářské vybavení. „ Jééé, co to tam bylo? Viděli jste to? Já se bojíííííím.“ Opravdu, za velkým dřevěným kolem se objevil vodník. Zpočátku jsme mu moc nevěřili, ale nakonec nás přesvědčil, že je opravdu hodný a že má rád hlazení po mnohobarevných vláskách.
„Tak ahoj vodníku, my jdeme dál.“ Po rozloučení s kováři si nás u hamru vyzvedla naše kamarádka Anička. Ta nás vzala k sobě domů, kde má spoustu zvířátek. Cestou nás však překvapil déšť, zprvu jen zlehýnka, ale nevzdal se, a tak došlo i na naše pláštěnky. Některým z nás mokré počasí pěkně pokazilo výletnickou náladu, slzičky tekly po tvářích, a když se nám na botě objevil přilepený slimák, tak to už byl opravdu vrchol. Naštěstí nás Anička schovala pod střechu a samotná mokla se svými zvířátky. Nadšeně jsme pozorovali, co všechno dokáží pejskové na překážkách i mimo ně, z trochu větší dálky nás pozdravil nádherný koník, v ohradách jsme pozorovali ovečky a slepice. Na konci prohlídky hospodářství nás Anička překvapila milým dárečkem. My jsme jí na oplátku dali také něco sladkého a již bez deště jsme vyrazili zpátky do školky.
—————
