Je pátek 25. 9. a my, všichni předškoláci ze školky, se chystáme vyrazit na stopovanou s kamarády ze školy. Setkáváme se venku, kde nás vítá paní učitelka Markéta a říká nám, co vše nás dnes čeká. Připravit takovou trasu plnou úkolů pro starší kamarády není nic lehkého, ale i tak se moc těšíme. Tak tedy vyrážíme, cestu zdobíme pro jednu třídu zelenými fáborky, druhá třída má svou cestu označenou fáborky s oranžovou barvou. My se ale nejvíce těšíme na fáborky s barvou tmavě růžovou. Ty totiž označují místa s úkoly, které musí plnit nejen stopující prvňáci, ale i my. Během cesty jsme si díky úkolům vyzkoušeli vázání lodního uzle i tkaničky, naučili jsme se pohybovou hru o mravenečkovi, vyzkoušeli jsme své hádací i paměťové schopnosti, třídili stopy dle toho, k jakému zvířátku patří, chodili poslepu, kreslili přísloví a také jsme závodili v tom, kdo zvládne udělat největší bublinu z bublifuku. Když jsme tohle všechno zvládli a došli do cíle ke sběrnému dvoru, chybělo už jen ukrýt poklad, sebe a s napětím očekávat, jestli nás ti prvňáci najdou. Čekání netrvalo dlouho, nejprve jsme slyšeli dupot, pak dětské hlasy a pak už jen.. hurááá máme je... Následovalo vítání, povídání, foukání z bublifuků, hledání pokladu a samozřejmě nemohlo chybět společné focení. Tak fotka je povedená a my už šupky dupky zpátky na oběd a někdy brzy zase ahoj.
Pro fotečky klikni na smajlíka ...
—————
